Vznik první knihy

17. září 2009 v 21:04 | Míša B. |  O mně
Bylo mi tehdy čerstvých šestnáct a vůbec jsem netušila, co chci v životě dělat a nebo kým vlastně jsem.


Hledala jsem sama sebe a byla to dlouhá cesta (dnes již mohu s klidem říct, že jsem se dávno našla a jsem šťastná). Nikdy předtím by mě nenapadlo, že bych mohla začít psát. Jako malá holka jsem chtěla být veterinářkou, protože snad už od narození miluju zvířata. Jenže časem jsem zjistila, že právě kvůli této lásce, veterinu dělat nemůžu, jelikož bych nedokázala nějaké zvíře usmrtit ani z nutnosti a navíc nesnesu pohled na krev.

Pak jsem propadla malování a maluju ráda dodnes. Nadchla mě představa, že bych se tím mohla jednou živit a tak jsem si za tímto svým novým snem tvrdě šla. Až mi jednoho dne, asi někdy v sedmé třídě základní školy, otevřel taťka oči. Kreslení by mě asi sotva uživilo a nakonec jsem stejně zjistila, že by mě taková práce nejspíš nebavila. A začala jsem vážně uvažovat o přírodních vědách, lépe řečeno o zoologii.

To byl můj další velký sen a nepustil mě ani teď. Zamilovala jsem se do mořského světa a především do kytovců a přála jsem si je studovat. Pozorovat je a zjišťovat nové věci z jejich života. Ale tady u nás jsou bohužel omezené možnosti... být mořskou zooložkou není jen tak - kvůli tomu, že zde nemáme moře, je to příliš složité (podle mě skoro nemožné).

No a pak jsem začala číst. Asi někdy v deváté třídě nebo začátkem prvního roku na obchodce. Do té doby jsem totiž snad vůbec nečetla. Knihy mi nic neříkaly (což mi dnes také přijde téměř nemožné, když vezmu v úvahu, jaký se ze mě stal knihomol). Až jsem si asi před třemi roky poprvé přečetla první fantasy román. Byl jím Eragon a já tomu příběhu zcela podlehla. Následoval slavný Harry Potter, Pán prstenů a další fantasy a mě jednoho dne napadlo, že bych si taky mohla vymyslet nějaký vlastní fantasy příběh. Už dlouho jsem totiž vymýšlela vlastní příběhy, ale vždy jsem je pouze kreslila - něco jako komiks. Pro radost a protože mě to bavilo. Jenže jsem do těch svých kreslených příběhů nikdy nemohla dát úplně všechny myšlenky. A tak jsem si řekla, že zkusím napsat knihu. Buď mě to bude bavit a nebo ne.

A ono mě to bavit začalo. Co víc, přímo mě to pohltilo. Mohu s klidem říct, že do té doby jsem byla jen zmatená a celkem naivní puberťačka, ale pak se všechno změnilo. Příběh, který jsem nazvala Lilandgarie, mě jakoby naplnil. Úplně jsem mu propadla a psala jsem skoro denně. Zjistila jsem, že unikat do jiného světa a zažívat vlastní dobrodružství je něco, po čem jsem vždycky toužila. Psaní mě začala opravdu bavit, ale bohužel mi to stěžovala škola (byla jsem tehdy první rokem na obchodní akademii) a taky můj mladší bráška, kterému jsem věčně zabírala počítač. Ale nakonec jsme se vždy dohodli, David umí být tolerantní a chápavý, když chce.
Dnes už mám naštěstí vlastní pokoj.

A tak jsem se dala do psaní svého prvního opravdového příběhu a myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že můj život se tím úplně změnil. Konečně jsem našla sama sebe. Pochopila jsem, co je pro mě v životě opravdu důležité, našla jsem svůj životní cíl i nový sen a toho snu se držím. Také jsem si v hlavě ujasnila spoustu věcí a navíc jsem o rok později poznala jednu slečnu, bez které bych se nyní už neobešla a která mi pomohla naučit se prosazovat své názory a vážit si sama sebe. A ačkoli jsme na první pohled jako oheň a voda (Black and White, řekli by mnozí - nebo možná Black and Pink), uvnitř jsme si v mnohém podobné. Dnes mi především tato má skvělá kamarádka (a také další dvě nejlepší kamarádky, které znám už spoustu let) opravdu významně pomáhá a nevím, jak bych se bez jejich pomoci a rad ohledně psaní obešla.

Když byl první díl Lilandgarie - později celá trilogie získala název Poselství jednorožců - hotový, chtěla jsem zkusit štěstí a poslat ho některému z nakladatelství. Chtěla jsem znát názor, jestli má vůbec cenu psát. Sama jsem k tomu odvahu neměla, ale můj taťka to vyřídil za mě. A pak se mi splnil největší sen. Zkusila jsem Fragment a příběh se jim líbil. A tím se daly do pohybu věci ohledně vydání, zatímco já pracovala na druhém dílu.

Poslední díl trilogie jsem dokončila v létě 2007 a byla jsem šťastná a smutná zároveň. První z mých velkých dobrodružství skončilo. Ale začala se rozvíjet nová a já doufám, že ještě napínavější a divočejší.

 

46 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Selin | 7. října 2009 v 20:31 | Reagovat

Míšo úplně mě to dojalo. Jak popisuješ celou svou minulost. Je to krásný. Moc. Nádherný:))))))))))))

2 Sellena | 7. října 2009 v 21:06 | Reagovat

Vždycky mě baví číst krátký úryvek, kdy spisovatel získal onu důležitou myšlenku, která se stala náležitým základen celého příběhu. I tvůj příběh mě uchvátil:-P

3 Clarett | Web | 8. října 2009 v 17:25 | Reagovat

Ano, přesně tohle mi dává psaní. Vždycky mě to úplně pohltí a já jsem doopravdy šťastná ;) Mám ráda všechny svoje postavy, ať jsou dobré nebo zlé a ráda se do nich vžívám.:D A díky tobě jsem se odhodlala jít si za svým snem a džet se ho zuby nehty. :o) Děkuju!

4 alex | Web | 12. října 2009 v 20:02 | Reagovat

příběh jako z pohádky! je to všechno vážně úžasné a když vidím, že někdo "tak mladý" může tady v ČR vydat knihu, úplně mě to nabíjí. snad si jednou splním svůj sen jako ty.

5 venea | E-mail | 15. listopadu 2009 v 0:11 | Reagovat

ahojky míšo.celá trilogie mi uplně zmenila život.sem ráda že si ji napsala.

6 Lidka | 7. prosince 2009 v 14:14 | Reagovat

Míšo je to mooooooc dobrá knížka a nikdy jsem nečetla lepší :) opravdu nejlepší knížka co jsem kdy četla a čtu je pořád dokola.. děkuju a piš dááál :)

7 Daniel R. | Web | 23. prosince 2009 v 19:25 | Reagovat

Teda klobouk dolů. Na tvůj věk skvělý úspěch. Těším se, až napíšeš něco dospělejšího, vyzrálejšího. Já píšu jentak pro přátele, když mě něco osvítí. Vím že to není žádná sranda. Je to spoooousty času. Máš můj obdiv.

8 Moon-lustre | Web | 15. dubna 2010 v 20:33 | Reagovat

:))

9 Míša/Neli | 16. dubna 2010 v 18:10 | Reagovat

Já děkuju vám všem :))
Lidko, veneo, nevím co říct, jsem za to strašně moc ráda :)
Danieli, děkuju moc, snad Křišťály spásy dospělejší budou, snažila jsem se o to. A máš pravdu, ten čas je na tom asi nejhorší. Já mám pořád pocit, že ho mám strašně málo a vždycky toho stihnu míň, než jsem si předsevzala :D

10 Uran | 17. září 2010 v 23:12 | Reagovat

Zajímavý příběh

11 Goldie | 27. února 2011 v 17:51 | Reagovat

Myslím že to mám nějak podobně. Ráda si kreslím a čmárám elfy a víly. Hledám něco, co by mě bavilo, v čem bych byla dobrá .. ale pořád a pořád nemůžu nic objevit. Kreslení mě moc baví ale nedokážu si představit že na to vsadím svoji kariéru. Nedovná jsem si začala psát příběhy. :DD Jsi můj vzor a snad budu mít tak nádhernéé příběhy jako ty !!

12 Certica | 27. března 2011 v 18:43 | Reagovat

Ahoj, ja viem ze ti tento komentar bude pripadat dost odveci ale aj tak ti musím povedat ze mame toho az neuveritelne vela spolocneho. Tak napriklad aj ja som chcela byt povodne veterinarka lenze po zisteni ze pri pohlade na krv tak nejak omdlievam som sa tohto sna vzdala :D no a este k tomu aj ja chodim na obchodnu akademiu :D som prvacka. A samozrejme nakoniec uple milujem knihy, snazim sa aj tak trosku pisat ale uprimne, moc dobre mi to nejde. To je asi tak vsetko co som ti chcela povedat.
PS: tvoje knihy su uplne super :D

13 sarafína | Web | 12. dubna 2011 v 20:53 | Reagovat

Tak to je velice zajímavé, také jsem uvažovala nad tím být zoolog a stále si za tím stojím (je mi 11 let :D) Veterinářkou jsem také chtěla být ale nešťastnou náhodou se mi tato práce naprosto znelíbila, v březnu mi zemřela činčila-moje první zvíře které jsem kdy měla.. A může za to ta veterinářka, proto jí být nechci. Snad jediný rozdíl mezi námi je ten, že já jsem začala číst od osmi let :D

14 Ebi | Web | 19. dubna 2011 v 15:57 | Reagovat

Poselství jednorožců jsou skvělé knihy!! Ale Křišťály moci jsou ještě lepší!!

15 Terka | E-mail | Web | 26. dubna 2011 v 20:51 | Reagovat

Míšo,
miluji tvé knížky. Pokračuj v tom dál.
Jinak se mi líbí tvá minulost, je to překrásně popsané.
Vidím, že nejsem jediná, co chtěla být veterinářkou, ale bojím se krve, nejsem jediná co chce pracovat v zoo, nejsem sama blázen do kreslení...no prostě bomba.
Jinak krásně kreslíš a jsi moje nej spisovatelka.
Chci mít všechny tvoje knihy :)
Jen mě udivuje, že si ty knížky neilustruješ svýma kresbama...jsou best :)

16 Míša/Neli | 27. dubna 2011 v 15:48 | Reagovat

Vidím, že toho máme všichni hodně společného :) To je úžasný! Přeju vám všem, abyste si dál šly za svými sny a nevzdávaly se! Hodně štěstí! A děkuju za všechny ty krásné vzkazy ;)

17 °Alex | Web | 20. května 2011 v 20:27 | Reagovat

Wow! Nádherne napísané!
Môj terajší sen, alebo teda budúce povolanie, ktoré ma tak pohltilo, je asistent výživy. Výživové "hovadiny" ma, popravde, veľmi nebavia, ale na druhú stranu si poviem, že sú veľmi dôležité (aj keď ja sama si to dobre neuvedomujem). Ale aj napriek tomuto, by som tiež chcela mať takú odvahu, akú si mala ty, keď si svoje dielo posielala vydavateľstvu :).

18 Marthas | 22. června 2011 v 13:57 | Reagovat

Jako malá jsem též chtěla být veterinářkou ale jako asi všichi tady, jaké překvapení, nesnáším krev.:) Miluju knížky. Narozdíl od tebe čtu už od dětství. Proto mě napadlo být knihovnicí. Nastoupila jsem do prvního ročníku a i přes nemoc jsem dokázala dojít až do třeťáku. Pak ale konec všech mých nadějí , kvůli nemoci to dál nešlo. Šla jsem do nemocnice a do školy jsem se už nesměla vrátit. Teď jsem doma a knihy jsou super odreagování od toho alespoň pro mne hnusného světa okolo mne. Taky torchu tvořím. Snažím se psát básničky.:)
PS: Též mě udivuje, že si knihy neilustruješ sama (myslím přebal)! Měj se Neli

19 Míša | 3. října 2011 v 15:32 | Reagovat

Hezké, nádherný životní příběh.

20 Killy | 23. října 2011 v 8:10 | Reagovat

Ahoj Míšo.

Tvé knihy jsou nej nej nej. Taky jsem začala psát a úplně s tebou souhlasím.

Vůbec se nedivím, že jsi hned neměla odvahu to do Fragmentu poslat. Ještě že tě tvůj táta podpořil. A proč jsi vlastně zvolila  Fragment? Výš,třeba v Albatrosu mají pokyny pro autory, jak jim mají knihu zaslat na ukázku. Ve Fragmentu jsem ale nic takového nenašla. Na jakou adresu jsi to poslala? Já bych se bála, že něco zkazím. Jenom doufám, že budeš pokračovat dál.

Díky. Killy

21 Klára | 17. listopadu 2011 v 20:52 | Reagovat

Moc se mi to líbí, konečně jsem se dozvěděla něco víc o mojí zatím nejlepší knížce kterou sem kdy četla a mou první přečtenou fantasi.:)

22 Sabushka | 24. ledna 2012 v 15:35 | Reagovat

Moc se mi líbí tato knížka!! Teď čtu poslední díl a bojím se až ho dočtu toho, že už se mi nebude chtít číst nic jiného.. asi si budu číst knihy Poselství jednorožců furt dokola :)

Křišťály moci už jsou asi o něčem jiném že? :(

23 Lucka | E-mail | 28. ledna 2012 v 15:47 | Reagovat

Poselství jednorožců je prostě úžasné!!! Já čtu už od třetí třídy (teď je mi 11), a ty jsi pro mě už pár let velký vzor. Čtu všechny tvé knihy pořád dokola,ale občas si přečtu i něco jiného třeba knihy o koních protože já koně a vůbec všechna zvířata miluju. A už od druhé třídy píšu. Nejdřív to byly jenom pohádky, ale potom jsem se ponořila do světa fantasy. Píšu velký román Proroctví, brzy ho dopíšu, odhaduji 250 str. čtení a psaní je moje vášeň a věnuji se tomu min. 2 hodiny denně. Jsi pro mě veliký nedosažitelný vzor, a já doufám, že budu mít taky to štěstí a kniha mi vyjde.

24 dolejskova-karina | Web | 29. února 2012 v 23:26 | Reagovat

Je to krásný příběh o tom,jak si začala psát. Mě se psaní taky líbí. A´T už psaní povídek, mé "knížky" či jen tak jednorázovky...Chtěla bych se stát spisovatelkou, ale...Je tam to ALE...Rodiče mi to rozmlouvají, protože nevěří, že bych se psaní knížek uživila..stále nevím co dělat a tak půjdu na gympl, kde se budu ještě nějaký čas rozhodovat....možná nakonec spisovatelkou taky budu ;)

25 Naty-sweet | Web | 9. března 2012 v 19:41 | Reagovat

Knížku jsem četla :)).Zatím jen první díl,takže zas tolik toho říci nemůžu,ale líbil se mi :)).
Je poznat,že to nepsala nějaká zkušená spisovatelka.Musím říci,že mě to i ze začátku trochu zklamalo,ale chápu,že hned nemůžeš psát jako spisovatelka s 20ti lety zkušeností.:))
Přesto tě moc obdivuji a doufám,že brzy si pučím v knihovně další díl jednorožců :))
Přeju hodně štěstí do budoucnosti♥

26 Emerelle | E-mail | 24. dubna 2012 v 16:32 | Reagovat

Chci ti jen říct, smekám před tebou.... taky miluji knihy, je mi 16 jsem v druháku na obchodce a moje příběhy, co píšu vychází na jedné internetové stránce, chci říct, že jsi mě hodně inspirovala při psaní mích příběhů, Děkuju :)

27 Evy | 24. listopadu 2012 v 18:11 | Reagovat

Fragmentu se líbí každý brak, na kterém mohou vydělat. Valí po penězích jako nenažraní a musí si najít netalentované dítě, na kterém budou vydělávat. Tisknou úplné braky( třeba Vládci sedmihoří) a tato série od Michaely Burdové není výjimkou. Je to naivní brak, který se hodí do nějaké fanfiction soutěže, ale ne jako knížka. Ovšem, vlastně je mi Michaely celkem líto. Stala se obětním beránkem toho nejproradnějšího nakladatelství u nás, které má nekvalitní překlady a vůbec vše...

28 Adelis | 26. listopadu 2012 v 17:09 | Reagovat

[27]: Ty jsi to určitě ani nečetl/a... Co je brak je od fragmentu vláci sedmihoří ale toto ne!

29 anonym | 2. ledna 2013 v 17:05 | Reagovat

[27]: A jak ty to jako víš? Máš křišťálovou kouli nebo čteš mysl?
Každé nakladatelství vydá nějaký brak a nějaký bestseler. Navíc, brak vypadá podle mě trochu jinak. Nelíbí se ti to? Nečti to.

30 KamilaB | 14. ledna 2013 v 18:27 | Reagovat

Míšo, je to moc krásné, líbí se mi to jak vyprávíš svou minulost. Trochu v tom vidím sama sebe. Také se zatím "hledám" A psaní mě také mooc baví. Tvé knihy jsem četla všechny a každá mě vždy vtáhla do děje, jsi můj vzor. ;)  Mimochodem s Evy vůbec nesouhlasím. Každý má svůj názor, ale ostatním ho kazit nemusí.

31 Miss XXX | 11. února 2013 v 20:53 | Reagovat

Míšo, tvoje knížky jsou super, máš propracované popisy a vůbec. Navíc (v dnešní době vzácně) jsi schopná vymyslet neotřelý příběh, a to se cení. Vím, jakou dá práci něco vymyslet a při psaní dovést do detailů. Sama píšu fantasy knihu z pohledu holky v pubertě, které s změní život...
A mimochodem, můj názor, zvíře ,,usmrtit z nutnosti", jak píšeš, je sice velice smutná věc, ale třeba mému psovi pomohla strašně moc...

32 Sára | 3. srpna 2013 v 19:06 | Reagovat

Krásné vyprávění.Už to čtu podruhé a přečtu si to i potřetí.Já ráda píšu od 9,a zůstalo mi to dodnes (je mi skoro 14).Také bych chtěla vydat svou knížku...no když by se to nepodařilo tak jsem rozhodnutá-práva nebo žurnalistika.

33 Sára | 3. srpna 2013 v 19:25 | Reagovat

Teď tu tak nějak sedím a čtu si komentáře ostatních...a zjišťuji,že je víc lidí,co touží napsat knihu,než jsem si myslela.
Vždy mi tak nějak připadalo,že se lidi víc chtějí stát herečkou či zpěvačkou...
Já ve své třídě byla v podstatě jediná.
Já též jdu na gymnázium,ale z jiného důvodu-chci se dostat na vysokou.Tím nemysím,že ze střední to nejde.
Máma je ke mně upřímná a když jsem říkala své sny a vysněné profese,většinu mi vymluvila.Ne proto,že se jí snad nelíbí,ale protože je realistka.S právničkou souhlasila-mluvná jsem prý dost a argumentuji dobře.Prý jsem i docela chytrá ale varovala mě-musím se dost učit.I na žurnalistiku se tvářila dobře-možná se jí i líbila víc,protože mi psaní podle jejích slov jde.Je pravda,že s čj nemám problém (to s matikou je to horší).I sloh.práce mi učitelka chválí (vlastně i dvě bývalé,které jsem měla).I v napsání knihy mě máma podporuje.Za zkoušku nic nedám.
Přeji všem zde aby se jim sen splnil-nebo byli alespoň v práci šťastní.
PS:Nijak se v tomto textu nechci chválit a omlouvám se těm,kteří si to myslí.Vím že nejsem dokonalá a chybami rozhodně oplývám.Jen jsem tak nějak chtěla říct že mi psaní docela jde-a ještě více baví.

34 Sára | 3. srpna 2013 v 19:34 | Reagovat

A už snad (nebo možná)naposledy.S Evy nesouhlasím.Nakladatelství hledají co nejlepší knihy,aby se prodávaly.A Micheliny knihy nejsou braky (navíc myslím že se to píše breaky-opravte mě,jestli to tak není).Jenom proto,že to není realistická kniha to hned nemusí být špatné.Kritizuji snad detektivky,protože je tam moc hlavolamů a krve?Či snad horor pro nějaké násilí?
Román za romantiku?Je více různých žánrů pro více různých lidí,aby si každý našel ten svůj.To je alespoň můj názor.

35 Karolína K. 44 | 10. srpna 2013 v 13:50 | Reagovat

[27]: Evy, myslím, že by sis měla uvědomit, že každému se líbí něco jiného. Redaktorům ve Fragmentu se Poselství jednorožců mohlo zamlouvat a proto ho vydali. Když ty něco nesnášíš, neznamená to, že tak to je u všech lidí (že se jim nebude líbit stejná kniha jako tobě)... A prosím, přestaň si hrát na nějakého vševěda - jak ty můžeš s takovou jistotou tvrdit, jak to s Míšinou knížkou doopravdy bylo? Jak víš, že je Fragment nejproradnější nakladatelství u nás?

Mohla jsi jednoduše napsat, že se ti PJ nelíbí. Označovat knihy jako "naivní brak" - to není žádná kritika, ale spíše urážení. Vládci sedmihoří se mi také nelíbili - nemohla jsem se dostat ani přes polovinu první knihy -, to však neznamená, že bych tvrdila, že Fragment tuto sérii vydává přesto, že ví, že je brak. Promiň, ale v tvém komentáři to tak trochu vyznělo. A zase se opakuji: někomu se Vládci sedmihoří mohli líbit - i redaktorům ve Fragmentu...

Zkus se na "případ" :D podívat z jiného úhlu pohledu. Určitě se ti někdy stalo, že se ti líbil film/kniha, ale znáš člověka, který film/knihu vyloženě nesnáší :)).

Tento komentář nebyl myšlen ve zlém, nechci se s tebou hádat :)). Pouze jsem měla potřebu vyjádřit si svůj názor.

36 Maru | 14. prosince 2014 v 20:29 | Reagovat

Ahoj Míšo, doufám že si toto přečteš :) Tvou knížku Poselství jednorožců mi doporučila kamarádka, vlastně jsme byli na chatě kde máme 2 kamarádky a ta starší, Kája, je zrovna četla. Bylo mi asi tak 10 a Kája mi říkala, že bych to možná nepochopila. Ve svých 12ti letech jsem si tu trilogii přála k Vánocům a dostala jsem ji :) Dnes je mi 13 let a s kamarádkou čteme tyto knížky strašně rády!!! Vážně jsem opravdu nikdy v životě nečetla lepší knihu!! Je tam příběh a nápad!! Prostě opravdu úžasný, nepřestávej prosím psát, jsi úžasná spisovatelka! Nevěděla jsem, že ještě tak úžasní lidé v  České republice vůbec existují :) Moc děkuji že jsi napsala Poselství jednorožců, ta knížka mi změnila život! :3 Jsem teprve u 2. knihy Zrádné hory Dragor a kdyby se udělal i film, bylo by to úžasné!! A můžu se zeptat, bude i pokračování? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Partneři:
Pravidla:
Majitelka stránek si vyhrazuje právo mazat nebo upravovat nevyhovující
komentáře a vzkazy, obsahují-li vulgární či urážlivá slova. . .. .
Pište česky, užívejte háčky i čárky a interpunkční znaménka.
Na veškerý obsah na těchto stránkách se vztahují autorská práva. Je zakázáno kopírovat a jinak šířit informace z těchto stránek bez písemného souhlasu autora tohoto blogu. Můžete ze stránek citovat, avšak pouze s uvedením tohoto blogu jako zdroje a s přímým odkazem.