Kapitola Přepadení III. - 1. díl

6. června 2012 v 22:10 | Míša B. |  KM - vynechané kapitoly
Dnes večer pro vás mám III. a poslední část vynechané kapitoly ze Zrady temného elfa :)

- K přečtení: I. část, II. část.





Někdo do ní zezadu prudce vrazil a ona padla na kolena. Z očí jí vyhrkly slzy bolesti, když dlaněmi dopadla na zem a rána v rameni se jí natrhla. Pak jí na záda padlo něco těžkého a horkého, až se zhroutila na břicho. Rychle se otočila, aby ze sebe tu věc shodila a vtom vyjekla hrůzou - byla to bezhlavá mrtvola jednoho z trpaslíků.

Prudce se jí zvedl žaludek a málem se pozvracela, ale vydržela to. S námahou ze sebe mrtvolu shodila, když o ní zakopl jiný trpaslík a kopl přitom dívku do břicha.

Vnitřnosti se jí zkroutily, rozkašlala se a zůstala ochable ležet. Svět se s ní zatočil, byla příliš vyčerpaná a vyděšená. Měla pocit, jako by se vše zpomalilo a ty hlasité, drásavé zvuky odezněly do dáli. Jakoby se vzdalovaly a ona pouze omráčeně ležela a dívala se k zeleně blikajícím, prosvěcujícím korunám stromů.

Náhle ji někdo popadl do náruče a vyzvedl ji nahoru tak rychle, až se jí zatočila hlava. Pevně zavřela oči, řev a hlahol se vracely, řinčení kovu, jekot, křik... Zvedla víčka a uvědomila si, že s ní ten někdo utíká. Byl to Arwin, samozřejmě.

Jakmile si to uvědomila, s úlevou a štěstím se k němu přitiskla a pevně ho objala kolem krku. Rozbrečela se.

Ale on běžel dál, proplétal se masakrujícími trpaslíky, rozzuřenými zvířaty, a nezastavoval se. Uvědomila si, že již nemá svázané ruce a jeho nahé paže jsou potřísněny krví. Očividně to nebyla jeho krev.

Vyběhli z bitvy a Arwin s Eilin zaběhl do ústraní. Zastavil se u tlustého kmene smrku a opatrně ji pod něj položil.

Ale dívka se ho nechtěla pustit. Bála se, že ji opustí, bála se zůstat sama.

"Eilin," domlouval jí a odtáhl její ruce ze svého krku. Zadíval se jí upřeně do očí. "Já se vrátím. Zůstaň tady," pak se rozeběhl zpět do bitvy.

Dívka zoufale zabořila tvář do dlaní a snažila se potlačit třes, jež ji ovládnul. Nechtělo to přestat. Bylo toho na ni moc. Chtěla domů, chtěla všechno vrátit, chtěla znovu vidět svou vesnici, svou rodinu a přátele, zase být bezstarostnou dívkou. Chodit do lesa na houby a bylinky, pomáhat matce v kuchyni, koupat se se setrou v jezeře, smát se Obinovým vtipům...

Měla tohohle nového a příšerného života po krk!

Ale to už byl Arwin zpět. Nesl si své dva meče, jeden si zrovna přepásával přes záda, druhý kolem boků. Eilin na něho pohlédla uslzenýma očima.

"Pojď, už brzy bude po všem," sklonil se k ní a znovu si ji vyzvedl do náruče. Opět se ho chytila kolem krku a zabořila mu obličej do prsou. Klidný tlukot jeho srdce, zrychlený horký dech a vůně jeho mramorové hebké kůže ji na okamžik uklidnily. Snažila se soustředit pouze na něho a na nic jiného.

Jenže vtom přímo nad jejich hlavami na svahu zařval medvěd.

Arwin se prudce otočil. Stál tam náčelník tmavovlasých trpaslíků na svém šedákovi, s rozseklou tváří a zuřivým výrazem. Pozvedl sekyru nad hlavu.

"Živí odtud nepláchnete!" zařičel a jeho medvěd ohrnul pysky, aby ukázal hrozivé, žluté zuby. Nato se za jeho zády objevili další dva s trpaslíky v sedle.

"Chyťte je, hoši!" zavelel náčelník. "Ekrra! Ekrra!"

Arwin na víc nečekal. Rozeběhl se pryč jako blesk. Snadno a plynule přešel do trysku. Prosvištěl kolem bitevní řvavy a jako vítr vyběhl kopec, z něhož před několika chvílemi přišli. Tři medvědi se hnali za ním v doprovodu dusotu jejich těžkých nohou.

"Musíme zpět k lodi," šeptal Arwin Eilin do ucha. "Je to naše jediná šance."

Ještě přidal na rychlosti. Medvědi za ním hřmotně zařvali. Ohlédl se a Eilin s ním. Byli příliš blízko. Ta mostra byla příliš rychlá i na Arwina.

Navíc už byli jen dva.

Jak to? Jak to?! Kde je ten třetí? Kde je?!

Odpověď se dostavila vzápětí - třetí medvěd se vyřítil zpoza pravé strany kopce jako tajfun. Vběhl tak Arwinovi přímo do cesty.

Elf se prudce zastavil, jezero a loď už měli na dohled. Medvěd se před ním výhružně vztyčil na zadní a vrhl na Arwina tmavý stín. Ostatní dva už je dobíhali.

Arwin se konečně rozhodl.

Postavil Eilin na zem, jednou rukou si ji přidržujíc u boku, a druhou prudce vystřelil před sebe. Celá jeho paže se rozzářila oslnivým, ledovým světlem. Eilin musela přimhouřit oči a v duchu děkovala bohům, že se Arwin konečně rozhoupal. Jeho ruka se rozzářila natolik, až i medvěd před nimi zabručel a stáhl se zpět na všechny čtyři, odvracejíc od záře hlavu. Začal kňučet a couvat a trpaslík v jeho sedle si kryl tvář rukama a ječel. Eilin nechápala, co se jim děje. Ale vtom se Arwin v mžiku otočil, trhl zářící paží, a z dlaně mu vystřelila prskající koule zářivě modré elektrizující energie.

Střela uhodila přibližujícím se medvědům přímo pod nohy a půda vybuchla v oslnivém ohňostroji žhavých, bílých a modrých blesků a ohlušujícího lomozu. Zvířata zaskučela, trpaslíci odlétli ze sedel jako hadry a do vzduchu se vznesly kusy hlíny a jehličí.

Eilin na sílu Arwinovi moci pouze omámeně zírala s otevřenými ústy. Ani se nestačila vzpamatovat, už ji táhl dolů k jezeru. Medvěd před nimi jim ustoupil z cesty, stále kňucící a podřízeně sklánějící hlavu.

Elf se na něho ještě otočil a trpaslík v jeho sedle ho ihned pobídl k útěku. Ostatní dva medvědi prchli také.

Arwin Eilin opřel o strom a přiskočil ke břehu. Loď tu nebyla. Dívku posedla další vlna paniky, dokud loďku nespatřila několik metrů od břehu uprostřed jezera. I Arwin ji viděl, natáhl k ní ruku a šeptem pronesl pár slov. Nato se loď rozzářila pronikavě modrým jasem a poslušně k nim jako na povel sama vyplula.

Eilin nestačila zírat. Stále si ještě na jeho sílu nezvykla.

Ohlédla se do lesa, odkud unikli, a konečně si trochu oddechla. Hluk přetrvávající bitvy byl slyšet příliš daleko. Nyní ho nahradilo uklidňující ticho a jemný šepot stromů. Skutečně si oddychla.

Přitom se ale málem zhroutila vyčerpáním. Přidržela se stromu a snažila se popadnout dech. Ještě chvíli musí vydržet. Zadívala se na Arwina stojícího u jezera a čekajícího na očarovanou loďku a náhle ji popadl vztek.

"Proč jsi nepoužil moc hned?" zeptala se ho. "Proč jsi se jich nezbavil hned na začátku?"

Neodpověděl. Zůstával k ní zády, hledíc k jezeru.

"Tak proč jsi to neudělal, Arwine?" zvýšila hlas. Ještě víc ji dráždilo, když mlčel. "Proč jsi čekal? Arwine?!"

Stále neodpovídal.

Nasupeně se odlepila od stromu, ačkoli jí to stálo všechny síly. Došla k němu a chytila ho za paži, aby se na ni podíval, "slyšíš?! Proč mi neodpovídáš?!"

Vztekle a nečekaně rychle se k ní otočil, popadl ji za zdravé rameno a vztekle ji k sobě přitáhl.

"Protože nechci odpovědět!" zasyčel a Eilin vyděšeně ztuhla. Vytřeštěně mu hleděla do rozšířených očí, na tváři cítila jeho horký a zrychlený dech. V hlavě měla náhle úplně prázdno.

Ještě chvíli na ni rozzuřeně hleděl, pevně svírajíc její rameno, až se najednou pohnul a přiblížil své rty k těm jejím.

To už ale Eilin zběsilý tlukot svého srdce a stoupající napětí, vzrušení i strach nevydržela, podlehla svému vyčerpání, a zhroutila se.

Jen taktak ji Arwin zachytil do náruče. Zůstala mu ochable viset v pažích, hlavu bezmocně zakloněnou a očima ztěžka mrkajícíma mezi vědomím a nevědomím. Ještě stačila zahlédnout, jak zářící loď narazila do břehu a jak si ji Arwin znovu vyzvedl do náruče. Pak už se všechno topilo v osvobozující černočerné tmě.


 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Kačka | E-mail | Web | 6. června 2012 v 22:21 | Reagovat

Wow!!!! Perfektní, boží,...no já prostě nemám slov :D

2 Barííísek | 6. června 2012 v 22:51 | Reagovat

Proč to v tý knížce nemohlo bejt, kurník?! A proč se Neilin/Eilin musela zhroutit?! Ale vážně je to S.U.P.E.R. Fakt tě zbožňuju Mišííí :)**

3 holianka/Eleon | Web | 6. června 2012 v 22:59 | Reagovat

suuupeeer!!

4 TereezCa | E-mail | 7. června 2012 v 10:53 | Reagovat

Nechápu, proč to tam nemohlo být! :/ Byla to naprosto dokonalá kapitola!!! :)) Jen kdyby se ta Neilin nezhroutila, kurník! :DDD

5 Neilin/Aranis | Web | 7. června 2012 v 11:02 | Reagovat

hezká

6 jane | 7. června 2012 v 12:35 | Reagovat

áááááá nádherná kapitola!! je strašná škoda že nebyla v knížce :/ ale alepsoň, že je tady :D

7 Kája | 7. června 2012 v 13:49 | Reagovat

Čtení není nikdy dost, zvláště v mém případě! :D

8 Adéla | 7. června 2012 v 14:54 | Reagovat

pžasnýfakt šoda že to nedaly do té knížky,to je blbí. No ale kdyby se jen Eilin(Neilin:-)) nezhroutila tak.....TO je jedno no ale musím přiznat že se mí víc líbi Eilin než Neilin. No ale doufám že budou i další takovýhle vynechávky s těmahle dvěma. Nebo třeba něco jako,první dil jinak. Jen jako povídka né jako knížka. Jinka moc super. JSI TA NEJ AUTORKA!!!!

9 NikaRoovy | Web | 7. června 2012 v 17:17 | Reagovat

To je tak nádherný! Fakt je škoda, že se to muselo vynechat... Kdyby to šlo, nechala bych tam úplně všechno!

10 Anet | 7. června 2012 v 18:00 | Reagovat

Úžasná kapitola!

11 Amanda | 7. června 2012 v 18:49 | Reagovat

Proč to vynechali???

12 Meilia | 7. června 2012 v 19:10 | Reagovat

Úžasný,jak je možné že tak úžasnou kapitolu vynechali?

13 Neilin | 7. června 2012 v 20:03 | Reagovat

ÚÚÚŽASNÉ!!
Stejně jako ostatní se divím, jak je možné, že to nedali do knížky...
Je to moc kráásný... :))

14 Kajuše | 8. června 2012 v 19:56 | Reagovat

Naprosto bombastickýýý!!! škoda, že to nebylo v knize ;)

15 NaMi | Web | 8. června 2012 v 20:26 | Reagovat

S.U.P.E.R
:D

16 Michalka | Web | 8. června 2012 v 21:37 | Reagovat

Já bych řekla, že to zhroucení tomu přidává šťávu. Miško, potřebovala bych si s tebou promluvit ohledně vydání jedné mé knihy. Můžeš mi prosím napsat na můj e-mail? Co jsi všechno musela udělat, aby ji Fragment vydal a tak. Děkuji moc!

17 Michalka | Web | 8. června 2012 v 21:38 | Reagovat

[16]: PS: můj e-mail je takový: michalka.fabianova007@seznam.cz

18 Kamila | 17. listopadu 2012 v 17:54 | Reagovat

Úžasné. :)) Nenacházím vhodná slova k popsání této kapitoly. Dokonalé

19 Katka | 20. března 2014 v 15:16 | Reagovat

Skvělá kapitola!:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Partneři:
Pravidla:
Majitelka stránek si vyhrazuje právo mazat nebo upravovat nevyhovující
komentáře a vzkazy, obsahují-li vulgární či urážlivá slova. . .. .
Pište česky, užívejte háčky i čárky a interpunkční znaménka.
Na veškerý obsah na těchto stránkách se vztahují autorská práva. Je zakázáno kopírovat a jinak šířit informace z těchto stránek bez písemného souhlasu autora tohoto blogu. Můžete ze stránek citovat, avšak pouze s uvedením tohoto blogu jako zdroje a s přímým odkazem.