1. kolo Vlčí soutěže - účastníci IV.

21. října 2012 v 19:26 | Míša B.
TVŮRČÍ TEXTY




Domča
Obloha se zabarvovala do červena, stmívalo se. Úplněk se rychle blížil a Lavius se chtěl skrýt v lese. Utíkal, co nejrychleji mohl, ale ty bolesti byly příliš velké. Snažil se to potlačit, ale nešlo to. Už je to tady, znova se přemění v šelmu. Zastavil se na malé mýtině, kde byl jasně vidět vycházející měsíc. Svíjel se v těch nejhorších a nejbolestivějších bolestech. Už to nechtěl znova, nenáviděl své druhé já. A o to, to bylo ještě horší. Měnil se rychleji než minule. Jeho tělo si začínalo přivykat. Jeho kosti hlasitě křupali a měnily svou polohu v těle. Klečel na zemi a rukama si zakrýval uši, jakoby slyšel ten nejhlasitější a nejdrásavější zvuk světa. Po rukou mu začínala vyrůstat jemná tmavě šedivá srst. Jeho oči žhnuly v oranžových plamenech a na prstech mu začaly vyrůstat malé, ale velice ostré drápy. Jeho dlaně zůstali stejné. Nejhorší bylo, že se nikdy nezměnil úplně. Vždycky zůstal z jedné části člověkem, a své oběti si dobře pamatoval. Jeho uši se zašpičatěly a zmodraly. Na zádech se mu tvořila hustá smaragdová srst. Jeho nohy se měnily v podlouhlé tlapy. Nebyl však větší než normální vlk. Ze zad mu vyrostl dlouhý šedomodrý pruhovaný ocas. Pro hrudi se mu táhl silný pruh jemných, ale dlouhých světle šedivých chlupů. Ale nezakrýval jeho vyrýsované svalnaté břicho. Jeho chrup se prodloužil a nabral podobu vlčího, ale jeho lidské rysy mu zůstaly. Přeměna byla téměř dokončena. Už ho to nebolelo, nevědomky si to užíval.
Najednou se z lesa ozvalo tiché zapraskání. Lavius se otočil a před ním se objevil vlk podobný jemu, avšak jeho oči byly temně zelené. Pokynul hlavou a v jeho očích začali šlehat blesky.
"Savire,…bratře."

Baruš

Katlyn se na svou vlkodlačí oběť ještě jednou pozorně podívala. Netvor, i přesto že se hrbil, byl vysoký. Nohy byly křivé a svalnaté. Místo nehtů měl odporné černé drápy. Černomodrá srst se ve svitu úplňku nádherně leskla. Skoro měla chuť do ní zabořit prsty a pohladit ji. Zajímavé na vlkodlacích bylo, že se neměnily jejich tváře. Měnil se jen chrup, ale tváře zůstávaly lidské. A právě tvář tohoto vlkodlaka Katlyn zaujala.

Tvář byla chlapecká, snědá. Velké zelenohnědé oči a rty, které jistě dokázaly vyčarovat překrásný úsměv, když zrovna jejich majitel nebyl vlkodlak. A náhle si Katlyn něco uvědomila. Byl to ten nový kluk, Oliver Jackson, který se přistěhoval minulý měsíc. Měla s ním angličtinu a zeměpis. Sklonila luk a zavrtěla hlavou. Nemohla přeci zabít svého spolužáka. Upřímně, svého sexy nového spolužáka.

"Nikdo se to nedozví. Nikdo to nemusí vědět. Bude to naše malé tajemství.", zašeptala tváří obrácenou k úplňku.

Když opouštěla místo, kde zanechala nic netušícího Olivera, přemýšlela, jaké to bude potakat ho zítra ve škole.
Nikol

,,Uteč!" zařvala na ni její kamarádka Emily. Ona se ale nemohla pohnout. Nemohla tomu uvěřit. Jejího kamaráda osvěcovala záře měsíce, úplňku což se mu stalo osudným. Zařval a prohnul se v zádech.

Někdo popadl Katrin za loket a trhl s ní. Zamrkala na dotyčného. Byla to Emily.

,,Dělej" zavřeštěla, a znovu trhla.

Katrin se naposledy podívala na svého kamaráda Jamese. Ozvalo se křupání kostí. Nohy se mu prodlužovaly, místo chodidel měl tlapy. Trochu se protáhl, a zároveň se mu udělal hrb. Jeho obličej se změnil ve vlčí. Celý obličej měl pokrytý chlupy v barvě jeho vlasů, tudíž černé. Čumák měl protáhlý, jeho ruce se taky podloužily, ale ruce mu zůstaly lidské. Tedy, téměř. Místo nehtů měl obrovké drápy. Celé tělo měl pokryté chlupy, až na nohy. Ty měly na sobě skorolidskou kůžu. Ozvalo se táhlé, dlouhé zavytí, které vypustil z tlamy on. To Katrin probralo a spolu s Emily se dala do běhu do lesa. Jak? Jaktože je vlkodlak? Jak se to mohlo stát? Myslela si utrápeně a po tvářích ji stékalz slzy.

Běžely co jim síly stačily. Najednou obě za sebou zaslechly dusání dvou nohou. Běžel za nimi. Katrin začaly stékat po tvářích slzy. Umře drápama svého nejlepšího kamaráda. Co víc si přát? Nevesele a tiše se uchechtla.

,,Aúúúú" ozvalo se znovu, za nimi, velice blízko. Dívky se snažily přidat do kroku, ale už nemohly.

Emily zakopla a skácela se k zemi. Hlasitě a rychle oddechovala. Katrin se zastavila a podala své kamarádce ruku.

,,Honem" zašeptala a nastavila jí ruku ještě blíž.

,,U-už nemů-ůžu" oddechovala Emily. Dusání nohou bylo tak blízko!

,,Nenechám tě tu! Honem!" řekla Katrin hlasitěji než bylo nutné. Dívka na zemi zavrtěla hlavou ,,nemůžu" zopakovala. Katrin zahnala slzy které se jí draly na povrch.

,,Prosím!"

,,Pokusím se" zašeptala Emily a postavila se, ale hned na to ztuhla a strnule se dívala někam za Katrin. Dívka se otočila. Za ní byl on, ale jako vlkodlak. Vůbec se nepodobal tomu usměvavému klukovi ze školy. Teď z něj byl vlkodlak, s vyceněnými zuby, se stékajícími slinami. Jediné co na něm bylo podobné, byly jeho tmavě hnědé oči, a snad ty chlupy, které měl téměř po celém těle.

Katrin se roztřásla. Slyšela, že vlkodlaci se neumějí ovládat, převládají u nich instinkty lovce.

Zavrčel, a z tlamy se mu vyprskly sliny.

Dívka ovládla svůj strach, a postavila se před svou kamarádku a podívala se vlkodlakovi do očí. V jeho očí byl vztek. Dívka ale neustoupila a tvrdě se mu zadívala do očí. Vlkdolak zachrčel, v očích mu blesklo poznání. Ustoupil, zakňučel a utekl.

Katrin se překvapeně dívala za mizejícími zády svého kamaráda. Pak se otočila ke své kamarádce.

,,Jsi v pořádku?" zeptala se jí. Ta se na ni ale dívala překvapeně, s rozšířenýma zorničkama.

,,J-jo. Četla jsem, že jediný, kdo dokáže ovládnout vlkodlaky, jsou buď to osoby, které jsou vlkodlaku velice blízké, nebo dokonce že je vlkodlak do té osoby zamilovaný, nebo čarodějky. U tebe to ale spíš bude ta první možnost" vykoktala.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nalouwi | 21. října 2012 v 19:46 | Reagovat

pěkný!! :DD

2 ewril | Web | 21. října 2012 v 19:58 | Reagovat

Hezké:-) Opravdu se to Baruš a Domče povedlo:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Partneři:
Pravidla:
Majitelka stránek si vyhrazuje právo mazat nebo upravovat nevyhovující
komentáře a vzkazy, obsahují-li vulgární či urážlivá slova. . .. .
Pište česky, užívejte háčky i čárky a interpunkční znaménka.
Na veškerý obsah na těchto stránkách se vztahují autorská práva. Je zakázáno kopírovat a jinak šířit informace z těchto stránek bez písemného souhlasu autora tohoto blogu. Můžete ze stránek citovat, avšak pouze s uvedením tohoto blogu jako zdroje a s přímým odkazem.